Vlá mořský vánek. V prázdném člunu na dně krab malý leze.
Ve snu bodnut dýkou… Byl vskutku sen to pouhý? Mně štípla blecha.
—Kikaku—
Rozervaná duše jako žebrákův šat hrůzné pohledy, realita snad? Kdy hlupáky hlupák z poctivých dělá, kdy v putice za stolem řeknem si “To jednou bude mela” a dál….dál NIC.
Zas se sklopeným zrakem uhýbáme zrcadlu. Mlčky hledajíc jen další modlu.
Čas je v nás, v nás postaletí. Čas je v nás, nás rychle mění
Jdou hodiny jdou, hodiny života nikdo nezastaví
nám ukrájí chvilku po chvilce nikdy nepoleví…
Těch planých slibů co každému dají, prý na věčné časy.
—Issa—
V tiché zahradě
dva milenci stojí
zimní romance.
Jdu sám podél zdi,
na kterou soumrak napsal
svůj podzimní vzkaz.
– Issa –
Tou cestou nikdo
se neubírá, sám jdu
v podzimní večer.
Bašó